Jednoho dne večeru,
potkala jsem příšeru.
Dlouhé uši, mokrý nos,
smrdí mi tu moc.
Jak si tak skáču vesele,
padám trochu z postele.
Najednou mě chytají,
zuby pěkně smradlavý.
Na zemi se neválím, díky bohu,
ale kde mám nohu?
Za nožku mě drží panička,
trochu mi z ní visí kůžička.
Žádná krev, pouze chlupy,
stres tím přišel do chalupy.
Trocha zeleně, trocha nití,
není to lehké bytí.
Za chviličku ovšem opět skáču vesele
z paniččiny postele.
Žádné komentáře:
Okomentovat