Přečteno za 02/24

• Markéta Matějková - To je kočka, napsala
• Láska ve střihu cosplaye 2,3,4 - Šin'iči Fukuda
• Gannibal 1,2 - Masaaki Ninomija 
• Metody aktivního vyučování - Dagmar Sitná
• Vzdělávání a rozvoj podle kompetencí - Jaroslav Veteška , Michaela Tureckiová
• Kočkolásky - Lucie Gebouská a kol.
• Hlubina temných strachů - Fran Krause
• Rýmy pro kočku - Jiří Žáček
• Simonův kocour na toulkách - Simon Tofield

To je kočka, napsala a Kočkolásky jsou knihy plné příběhů o kočičích sirotcích a jejich osudech. Ne vždy se jedná o happy end a slza ukápne, ale je skvělé, že se tolika zvířátkům dostane pomoci. Zakoupením navíc přispíváte na zvířecí depozita ♥

Gannibal je manga pojednávající o detektivovi, který se i s rodinou přesune z rušné metropole do malé podhorské vesničky. Lidé jsou zde milí a příjemní a život je fajn. Ovšem jen do té doby, než se objeví tělo pohřešované stařeny a zkazky o podivných zvycích některých obyvatel. Prozatím jsou venku 2 díly, 3. díl by měl vyjít již příští měsíc.

  Rýmy pro kočku jsou povinnou četbou každého, kdo má rád humor, satiru a ilustrace Borna.

Simonův kocour na toulkách je komiksová kniha plná dobrodružství kocoura, který se vydává na neznámé území za plotem. O jeho zážitcích, nových kamarádech a zkušenostech si počtete v této již druhé knize.

Pokéfest

 Dne 16. 03. 2024 se konal v Praze v Holešovicích Pokéfest pro všechny fanoušky pokémonů. A rozhodně jsem tam nesměla chybět. Akce se konala v Holešovické tržnici v hale číslo 13. A kdo přišel již před 10, udělal dobře. Protože už 15 minut před otevírací dobo se tvořila poměrně velká fronta, která ale naštěstí celkem rychle mizela a v 10:10 jsem tak už byla vevnitř. Pokéfest se zde konal konal i s Festivalem kartiček pod jednotným názvem TCG EXPO. 

A díky tomu se na akci daly najít, koupit a vyměnit nejen karty Pokémonů, ale i sportovní karty. Mimo kartiček se dalo pořídit i pár merch věciček a doplňků. Velký ohlas získal také stánek Nintendo, kde jste si mohli sami zkusit zahrát hru na konzoli. Top programem pro mě bylo focení s Eeveem a pokémonní bingo, kde jsem i vyhrála xD 

Přínosnou informací byly pokyny, jak rozpoznat správnou a falešnou kartu i s doprovodnou obrazovou dokumentací. Kromě toho bylo k dispozici i občerstvení za ucházející ceny. A na co všichni čekali nejvíc a mělo největší účast? Tombola (nezúčastnila jsem se - přeci jen, štěstí není třeba pokoušet). Takže všichni fanoušci Pokémonů a kartiček, nenechte si ujít další Poké tour či fest, rozhodně se vyplatí navštívit. 

Králičí slovo 02/24

 Svatá mrkvoto, to byl zase jednou měsíc. A prý

že lásky čas. 14. února to možná tak bylo - dostala

jsem bylinkové srdíčko a dva dny na to jsem měla

narozeniny. Pančka říká, že když už mi je 6 let, že

jsem velká králice a měla bych se už chovat dospěle

- to tak. No ovšem dva dny na to jsem už byla nacpaná

v přepravce a jeli jsme k veterináři. A už je asi jasné, co

mi tam dělali. Fuj! Ale boží mlýny melou...... a tak si

pančka na to konto už dva víkendy za sebou poležela v

posteli s nemocí. To má za to. Ale co bych to byla za

oddanou králici, kdybych ji nelitovala. Nebo že by?

Osobní setkání po X letech

 Po opravdu X letech se stala nevídaná věc (pravdu dím Vám přec). S Lan Wang-ťi Chan-kuang Ťün si své blogy vzájemně sledujeme již cca 10 let. Za tu dobu jsme se nikdy neviděly, nezavolaly, neznaly své tlf... A jak tomu náhoda chtěla, začaly jsme si více psát na fb a během jedné konverzace bum - zjišťujeme, že má rodinu ve městě, kde bydlím xD Takže osobní setkání bylo povinností.

A jak jsme ten den strávily? No zašly jsme si do Utepia Tea (asisjká kawaii čajovna), kde jsme si daly nejen a nejeden dobrý čajík, pořádně probraly všechno důležité, udělaly fotodokumentaci a nakoupily si super věci - přívěsky a Kuromi i mochi.

A procházka v přilehlé zahradě byla velmi milým zpestřením, kde pořízení super fotek bylo nezbytností. Prostě strávení skvělého pátečního odpoledne - jinak se to nazvat nedá ♥

Zimní výlet

Jedné tuhé zimy, kdy mráz šlehá do tváří a jezírko pokrývá led, pozoruji padající sníh z okna chaty.

Je zima, velká zima, ani oheň v krbu

nezažene pořádně krystalky ledu v mé duši.

Hledám teplo, teplo, které ve mně proudilo,

v nás obou... Je to už tak dávno... a přece ne.

Jeden víkend, jeden výlet, možná že i hloupý

a změnil vše, co jsem kdy pociťovala.

Den skoro stejný jako tento, téměř

neviditelná cestička v horském úbočí,

jeden krůček stranou a vše zmizelo...

Padalo...dlouhý až nekončený pád do

bílé temnoty. Jakoby se hory samy

otevřely a pohltily teplo lidského bytí.

Pro ostatní nezodpovědní a hloupí turisté,

pro lékaře smrtelný úraz, pro rodinu ztráta.

A pro mě? Pro mě já. Mé já je od té chvíle

pryč....navždy...

Jedné tuhé zimy, kdy mráz šlehá do tváří a jezírko pokrývá led,

pozoruji padající sníh z okna chaty.

Už nejsem jen pozorující. Pod bosýma nohama mi křupe sníh,

dopadá mi do vlasů a já jdu. Jdu mrazem až k té temné tůni,

kde mě čeká hlubina a volá....můj výlet....

Tento příspěvek vznikl na základě psací výzvy zde.

Inspirací byl tento obrázek :

A tato slova:  zima, sníh, hory, jezírko, víkend, mráz, led, výlet, turisti, úraz, pád, krb, oheň, teplo.

Tak snad jsem zadání splnila a příspěvek bude čitelný :-)