Příběh knihy Pevné pouto (v čj) nebo film, který zná více lidí, se mi konečně dostal do rukou coby knižní verze v originálním jazyce. Jako mnoho ostatních i já jsem nejdříve viděla film, který mě na knihu navnadil.
Zápletka je velmi smutná a hluboká a "fakt dobrá", ale z filmu se vlastně nedalo úplně přesně rozlišit, jestli ta katastrofální věc byla úmysl, nebo jen blbá nehoda. A nechutenství z tohoto faktu mě pak provázelo celým filmem, i když byl zpracovaný kvalitně po herecké i vizuální stránce. Lehká pachuť mě pak neopustila ani při čtení...
Kniha začíná dobře, Susie se hned představí a sdělí, že jednoho dne nečekaně zemřela. Velmi strhující a realistický zážitek. A v následujících pár kapitolách se i záhy dozvídáme, jak a proč. Bohužel poté následuje zbytečně mnoho stránek, kdy Susie sleduje svou rodinu ze svého nebe a jak pokračují životy těch, které opustila. Rozhodně se nejedná o pasáž, která by se měla vypustit, ale přílišné vycpávání příběhy škodí... A potom celkem rychle nastane závěr, kdy se s hlavním padouchem vypořádáme během 1 a půl stránky a během dalších dvou nastává happy end. Škoda.
Příběh měl našlápnuto stát se mou oblíbenou knihou, ale od stránky cca 80 mi bylo jasné, že mě čeká více než 100 stránek celkem nezáživné vaty. Postavy nebyly propracovány detailně, ale lehce a dobře si tak můžeme jako čtenáři udělat přehled o celkové situaci. Ani to ale celkovému hodnocení knihy nepomohlo.
Určitě se nejedná o ztrátu času, příběh je silný a poutavý, ale uchopený ne úplně správnou formou. Takže kdo nepřečte, svět se nezboří ;)
Celkové hodnocení: ***
U knížky si vždycky vzpomenu na tu jednu příšernou českou obálku. :'D
OdpovědětVymazat