Já a zero waste

Pro ty, co je pojem zero waste neznámý: životní styl podporující nulový odpad. Krásně se to říká, ještě lépe čte a úplně nejkrásnější je, když si to představíte v reálu. A pak bum - realita je někde úplně jinde. Ale jak jsem se k tomuto zero waste přiblížení dostala? No už delší dobu mě začalo štvát, že koš na plast (ano, recykluji a zajímám se o životní prostředí) můžu vyhazovat 2 x - 3 x týdně a nějak mi přebývají věci? (i po výzvě M. Kondo). A tak jsem se začala zajímat o to, jak odpad minimalizovat. A k tomu stačilo si rozkliknout pár odkazů z Googlu na toto téma. A zjistila jsem, že tento životní styl staví na pár principech:

zdr. viz obrázek

Vypadá to hezky že? Ale je opravdu tak jednoduché, tyto kroky dodržovat? Já třeba mám hned u 1. bodu problém. Když nabízí někde vzoreček netestované kosmetiky zdarma, nemohu odmítnout. A často zapomínám mít tašku u sebe, hlavně když jdu na neplánovaný nákup. A nekupte si ty krásné pastelky, zvýrazňovače, gelovky, když jsou za dobrou cenu :D

Zredukovat naopak u mě velký problém nečiní. Probírku papírů, oblečení, knih dělám celkem pravidelně a připravuji se na velký úklid dle M. Kondo (jojo, teprve připravuji). Zužitkovat alias upcyklovat bývá pro mě dobrá zábava a relax. Ze svého starého trička jsem vytvořila čmuchací polštářek, krabičky z plastu od jídla používám jako podtácek ke květináči a skleněné obaly, zvláště ty malé, používám na balení jogurtů, omáček atd. sebou. Z mini pidi pastelek, které nejdou už nijak ořezat a nedá se s nimi kreslit si místo vyhození udělám základ na podpal v kamnech. 

Zrecyklovat není nic obtížného, recykluji vlastně od malička a když nekupuji příliš mnoho věcí, nemusím až zas tak moc chodit k recyklačním popelnicím (kromě plastu). S tímto bodem souvisí také zkompostování - bohužel bydlím v bytě a než se člověk dostane někam na chatu, není možné věci na kompost uchovat (a bytový kompostér nyní nepřipadá v úvahu).

Vyhození je poslední krok, který se plní úplně nejsnadněji. Ale vždy se u tohoto kroku zamýšlím, zda jsem danou věc využila na max a může jít s co nejmenším pocitem rozmaru do koše.

Když jsem se tak zadumala nad svým životním stylem, mnoho ekologických a zero waste tipů jsem ve svém životě měla a mám už nějakou dobu zavedených. A jaké, že to jsou?:

• pořídila jsem si skleněnou lahev na vodu a na výlety a delší cesty si nosím pití v ní - tím pádem nekupuji plastový obal
• na nákup se snažím mít vždy látkovou tašku, na plánované menší nákupy jsem si koupila košíček
• plastový zubní kartáček jsem vyměnila za ten bambusový
• kupuji-li jedno kiwi, okurku atd. neberu si na ně pytlík
• používám kosmetiku netestovanou na zvířatech (certifikace od Leaping Bunny)
• mazlíčci mají rozložitelnou podestýlku
• mám průkazku do knihovny (nejen ekologické, ale i ekonomické řešení)
• věci navíc, které již nechci daruji, vyměním, pošlu do knihobudky
• mám kovové brčko (z těch papírových se nedá nic pít)
• nestydím se nakupovat v second handech či outletech
• kávu si dávám v kavárně, případně si ji beru do termo hrnku
• snažím se krotit náhodné nákupy typu "akce; sleva; dnes výhodně" (ne vždy se daří)

Závěrem chci říct, není dobré být fanatikem a asketikem, ale je dobré se občas zamyslet nad tím, jak můj život ovlivní okolí, byť i to vzdálenější.