Tak měsíc je za námi
a já se cítím mnohem lépe.
Akorát paničku to celkově
vzalo mnohem více než
mě a sama je teď nemocná,
tak se o ni musím hezky starat.
Sluníčko je také už často
vidět, a tak se cítím fajn.
Tedy cítila jsem se fajn.
Až do chvíle, kdy jednoho
sluníčkového dne se
pánčci vrátili z nákupu
a nesli něco velkého.
Už jsem si říkala: nová
hračka, obr mrkev. A ono
prd. Akorát jeden zablešenec,
a prý, že ho máme mít všichni
rádi a že od teď je to také člen
naší rodiny. No chápete to?
Jako by už jedna zablešená potvora
nestačila. Teď tu bude i druhá.
No však já jí ukážu, kdo je tady
tlapa rodiny - držte mi tlapky.
Žádné komentáře:
Okomentovat