Tak jsem se (poprvé) rozhodla napsat článek na téma měsíce zadaném Klubem blogerů. Tentokrát mě velmi zaujalo téma rozhovor. Inspiraci k němu mi dala má zvířecí smečka, konkrétně kocour, který mi umňoukal, že nutně potřebuje něco sdělit světu x-x.
1) Ahoj, kocoure, přál sis, abych s Tebou udělala rozhovor, o čem budeme mluvit?
Tak zaprvé, se jmenuji Johny. A ano, jsem kocour, ale hlavně jsem Johny. A o čem se chci bavit? O posluze a její nedostatečné obsluze co se jídla týká.
2) Jaké máš problémy s dodávkou pokrmů pro Tebe?
Hlavní problém je, že má posluha mi už skoro nedodává pravidelně pamlsky a teplou stravu. Jsem ve vývinu a potřebuji kvalitní stravu, abych mohl růst (pozn. red.: je mu už více jak 5 let). To jsou pořád granule, občas míchané masem. Ale ptám se, kde je pravidelně kapsička, rýžička s játry, konzerva, pamlsek po obědě a po večeři a před spaním? No, kde?
3) A nezamyslel ses někdy nad tím, že rozdílné představy a realizace jídelníčku mohou souviset s Tvojí váhou?
Samozřejmě, že souvisí. Jsem už skoro kost a kůže, a proto si musím veřejně postěžovat, jaký jsem chudák (pozn. red.: takový, že sám pan veterinář říká, že je akorát a neměl by nabírat).
4) A co barf konzervy v poměru půl na půl ke granulím?
No právě, půl na půl. To mi má jako stačit?
5) A rybičku do jídelníčku nepočítáš?
To není jídlo, to je takový lehký předkrm, případně zákusek, nesahající jídlu ani po kotníky.
6) Dobře. A co tedy takové degustace páníčkova obědu do práce?
Degustace se snad ani nikam počítat nedají.
7) No když to tedy shrneme, nejsi spokojený s posluhou a kvantitou jídla jí dodávanou, vlastně jsi týrán hlady a vyhublý na kost...
Správně, jsem kostřička potažená kůží.
8) V tom případě jsi dostal prostor k vyjádření Tvého trápení veřejně a zajisté se Ti dostane podpory od veřejnosti a jiných takto týraných koček.
V to pevně doufám.
9) Takže Ti děkuji za rozhovor a jako důkaz doličný poslouží následující fotka...
Není zač, už bylo načase, abych promluvil i za ostatní kočk.....počkat!!!! jaká fokta?!
