Většina lidí si s příchodem nového roku dává předsevzetí: zhubnu, budu více cvičit, našetřím si tolik a tolik... Celkem moderní je i vytváření si tzv. vision board - cílů pro daný rok. Nic proti, jedná se o (zřejmě) dobře motivační faktor. Ovšem jen do té chvíle, než zjistíme, že: nemám čas jej plnit, vyskytl se problém, který se musí řešit a bere mi čas a energii; stal se mi úraz, nemůžu cvičit, hubnout atd.; nechce se mi chodit do posilovny; nemám dost sil, abych přestal kouřit, pít...; nemám náladu; jsem líný atd....
Během roku se prostě vyskytnou chvíle, události, se kterými nepočítáme a novoroční předsevzetí tak často musí, byť i nechtěně, jít do pozadí. A co potom? Cítíme se mrzutí, frustrovaní, že jsme to (opět) nedokázali, nedosáhli jsme té mety. A já se ptám, je to nutné? Je nutné si stanovit na Nový rok, co ten nový rok budu dělat a za žádnou cenu se nesmím odchýlit? Je tolik stresu a následné špatné nálady vyplývající z nedodržení nezbytné? Stojí to za to? Myslím, že rozhodně ne.
Je dobré mít cíl, ale není dobré za ním jít přes mrtvoly - cizí či vlastní. Proto jsem se rozhodla letos, že žádné předsevzetí, vision board, mantry atd. vytvářet nebudu. Místo toho jsem se v prvních 14 dnech zamyslela, co bych letos ráda zkusila. A když to nevyjde, tak co? Příští rok na to budu mít dalších 12 měsíců :) A co že bych ráda?:
- zkusit si udělat košíček,
- zkusit začít studovat nový, přínosný obor,
- vykašlat se na povinně pracovní kurz, který je na dvě věci a k ničemu,
- něco swapnout,
- nekoupit si žádné omalovánky, dokud aspoň jedny nedomaluji,
- ostříhat psa doma,
- netrápit se věcmi, které nemohu změnit.
Možná mi tyto pokusy nevyjdou, ale důležité je to zkusit a netrápit se, kolik met jsem nedala/nezvládla/nebyla schopna splnit/dokončit vše atd.
Všem přeji šťastný a zdravý rok a zkuste něco opravdu jen zkusit ;), niki-chan
